Osobní data
Narozen 22. 9. 1940 v Olomouci.
Bratr Karla Flosse. JSŠ v Olomouci ukončil v r. 1957, v l. 1957-62 studoval na FF UK historii (u F. Kafky a J. Polišenského) a filozofii (u J. Peškové a M. Sobotky); r. 1972 získal doktorát z dějin filozofie. V l. 1962-70 působil jako komeniolog v Muzeu J. A. Komenského v Přerově, 1971-81 v téže funkci v Muzeu J. A. Komenského v Uherském Brodě. V l. 1986-90 učil dějiny výtvarné kultury na UMPRUM škole v Uherském Hradišti. Od r. 1990 přednáší na katedře filozofie FF UP v Olomouci; r. 1991 se habilitoval a 1994 byl jmenován profesorem dějin filozofie. V Přerově a Uh. Brodě organizoval mezinárodní komeniologická kolokvia a od r. 1971 redigoval časopis Studia comeniana et historica. V 70. a 80. letech organizoval spolu s bratrem filozofický bytový seminář v Olomouci a podílel se na činnosti bytových seminářů v Praze, Brně, Uherském Hradišti a Uh. Brodě. Je členem Société internationale pour l'étude de la philosophie médiévale v Lovani, spolupracuje s Intitut für die cusanische Forschung v Trieru. Je předsedou redakční rady časopisu Studia comeniana et historica.
Odborný profil
V mládí byl ovlivněn novotomismem, ve 2. polovině 60. let názory pokoncilových katolických myslitelů (K. Rahner, J. B. Metz) a v 70. letech filozofií M. Foucaulta, T. S. Kuhna a H. Rombacha. Jeho dílo vznikalo i v konfrontaci s názory J. L. Fischera, J. Patočky, R. Kalivody, S. Sousedíka a v poslední době i Z. Neubauera. Věnuje se především čtyřem okruhům: dějinám filozofie (zvl. středověku, renesance a raného novověku), vztahu filozofie a umění (zvl. výtvarného) v evropských dějinách od antiky po současnost, filozofické etice a filozofii 2. pol. 20. století (především postmoderně, zvl. jejímu vztahu k evropské metafyzické tradici a filozofické antropologii). Ve svých pracích z historie filozofie se nezabývá jen metamorfózami této disciplíny, nýbrž zkoumá ji v širším kontextu duchovních dějin Evropy, tedy ve vazbách k umění, vědě a náboženství. Každá epocha má své základní duchovní schéma (paradigma), jež disponuje člověka k určitému způsobu uchopování skutečnosti. Filozofické systémy různých epoch chápe jako pokusy (často velmi konfrontační) o reflexi a posléze zdůvodnění základního duchovního schématu (paradigmatu), jež jiným způsobem (pro filozofii inspirujícím) reflektuje i dobové umění, náboženství a věda. Dějiny filozofie líčí jako zápas o pochopení, upevnění, či naopak otřesení duchovních paradigmat čtyř velkých epoch, starověku, středověku, renesance a novověku, jež jsou charakteristické čtyřmi různými pojetími skutečnosti: kosmos, řád, oživlé univerzum (organismus), mechanismus (stroj). Následnost těchto epoch a jejich duchovních paradigmat a spolu s nimi i dějin myšlení nechápe evolucionisticky (jako výsledek nějakého zákonitého vývoje), ani jako samostatné a vnitřně zcela nezávislé struktury, nýbrž hledá jejich vzájemnost a spojitost, která však je důsledkem tajuplné svobody člověka jako spoluaktéra dějin. Dějiny myšlení líčí mj. jako překonávání tří základních pradigmatických faktorů antiky: středověk překonává antický dualismus svým triadismem, renesance překonává antický peratismus (finitismus) konceptem nekonečného univerza, novověk překonává antický statismus (nejprve koncepcí fyzikálního pohybu, posléze pak evolucionismem jakožto formou univerzálního dynamismu). Floss rozlišuje též filozofické systémy, jež slouží a upevňují paradigma určité epochy, jakož i systémy, které jsou s ním neslučitelné, bývají potlačovány, ale stávají se inspirací pro myšlení jiných epoch (v řecké antice k takovým počítá např. filozofii Anaximandrovu či některé názory Démokritovy, Hérakleitovy, Anaxagorovy aj.)
Ve svých historickofilozofických pracích věnuje programově pozornost filozofům opomíjeným nejen v našich dějinách filozofie. Ve středověku k nim patří Jan Filoponos Grammatikos a Mikuláš z Autrecourtu, v renesanci Carolus Bovilus, v 17. století Henrz More. Badatelsky věnoval pozornost především dílu Mikuláše Kusánského a J. A. Komenského. V poslední době i T. Campanelly. M. Kusánského představuje jako tvůrce funkcionální ontologie, jejímž jádrem je ascendenčně dynamicky pojatá kontrakce (skloubení) všeho ve všem, i jako tvůrce nového, nehierarchického modelu jednoty, který implikoval demokratizaci církevního i státního společenství.
Floss se dále domnívá, že současnou dobu nelze označit za bytostně postetickou a postmetafyzickou. Považuje udržení a zkvalitňování demokracie za základní podmínku existence civilizované společnosti, jejímž předpokladem je ovšem přesvědčení o reálné existenci etické sféry lidského jednání a svobodě lidského rozhodování. Obě tato přesvědčení však předpokládají otevřený ontologický horizont. Floss má za to, že člověk je "homo metaphysicus", a ve svých studiích o postmoderní filozofii se snaží dovodit, že i kritikové metafyzického myšlení se bez určitých ontologických postojů nejsou schopni obejít. Existenci svobody vůle nelze dokázat, lze však zpochybnit oprávněnost rigorózního determinismu. Moderní člověk má sklon existenci svobody rozhodování popírat, avšak svou praxí ji potvrzuje.
Bibliografie
Monografie
- Příroda, člověk a společnost v díle J. A. Komenského, 1970
- J. A. Komenský. Od divadla věcí k dramatu člověka, 1970
- Mikuláš Kusánský, život a dílo, 1976
- J. A. Komenský a vědy o přírodě a člověku, 1983
- Proměny vědění, 1987
- Labyrint srdce a ráj světa. Obrazy ze života J. A. Komenského, 1992
- Úvod do dějin myšlení středověku, 1994
- Od počátků novověku ke konci milénia, Brno Vetus Via, 1998 , ISBN 80-902024-6-2
- Cesty evropského myšlení, díl I.: Architekti křesťanského, středověkého vědění, Vyšehrad 2004, ISBN 80-7021-662-X
- Poselství J.A.Komenského současné Evropě, Soliton Brno2005, ISBN 80-239-648-2
- P. Floss, Mikuláš Kusánský, in: Mikuláš Kusánský. Život a dílo renesančního filosofa, matematika a politika, překlad Jan Patočka, úvodní studie P. Floss, Vyšehrad, Praha 2001, ISBN 80-7021-472-4
- Vrchol zření v kontextu Kusánova myšlení, in: Mikuláš Kusánský, O vrcholu zření, Vyšehrad, Praha 2003, ISBN 80-7021-582-8, str. 75-174.
Studie ve sbornících
- Comenius and Copernicus, Memoirs and Observations of the Czechoslovak Astronomical Society of the Czechoslovak Academy of the Sciences, The 500th Anniversary of the Birth of Nicholas Copernicus 15, 1975
- La Metamorphosi di uno spirito inquieto. Comenio alla luce della sua concenzione filosofica, Comenio sconosciutu, ed. B. Bellerate, Consenza 1984
- Pojem substance a struktury v renesanci a v 17. století, Filosofie v dějinách a současnosti, 1986
- Konec nebo začátek ontologie?, Konec ontologie?, 1994
Časopisecké studie
- Comenius und Descartes, Zeitschrift für philosophische Forschung 1972
- Cusanus und Comenius, Mitteilungen und Forschungsbeiträge der Cusanus-Gesellschaft 10, 1973
- Komensky et l'avenir, Organon 11 (Warszawa), 1975
- Bemerkungen zur Entwicklung der philosophischen Begriffsbestimmung bei Komenský (Erwägungen über die Verwertung und Bedeutung des Begriffs subjectum und objectum), Acta Comeniana 1983
- J. A. Comenius und Otto von Guericke, Acta Comeniana 1991
- Ekologické problémy a subjekt-objektový model myšlení, Filosofický časopis 1993
- Pozvánka k diskusi o povaze evolucionismu, Dialog Evropa XXI 1994
- Filosofie nemůže být jen subverzí, Proglas 1995
- Ztracené paradigma? Úvaha o důsledcích tzv. "odmoralizování společnosti", Proglas 1995
- Patrizzi a Descartes, Filosofický časopis 1996
Články
- P. Floss, Poznámky ke statutu a roli matematična v Kusánově filosofii, in: L. Karfíková, Z. Šír (vyd.), Číslo a jeho symbolika od antiky po renesanci, CDK, Brno 2003, str. 34-42, ISBN: 80-7325-018-7
- P. Floss, Cusanus und Bruno, in: Philosophy of Giordano Bruno, ed. by Tomáš Nejeschleba, Palacky University Press, Olomouc, 2003, str.31-42, ISBN: 80-244-0662-4
- P. Floss, Komenský und die Tradition des florentinischen Platonismus, in: J. Matula (vyd.), Florentine Platonism and Central Europe, Olomouc 2001, str. 83-90, ISBN: 80-244-0354-4
- P. Floss, Philosophische Aspekte des II. und III. Buches De docta ignorantia, in: akta konference Nicholas of Cusa (1401-1464) His Work in the Past and his Heritage for the Future, 13.-14.11.2001 Olomouc (v přípravě)
- P. Floss, Příspěvek k chápání pojmu struktury v 17. století, Teologický sborník. 2001;VII(3):39-46
- P. Floss, Mezi sekularizací božského a divinizací světského, in: J. Hanuš, J. Vybíral Evropa a její duchovní tvář, CDK Brno 2005, ISBN 80-7325-071-3
